Koncem června se u nás uskutečnila první guerilla.
Okupovali jsme chodník a měli jsme italské dobroty a krevety, tiramisu i salát.
A nová australská vína.
A hlavně, celý večírek byl velmi mezinárodní, skoro globalizovaný.
Přišli Američani, Australani a kámoš potom odjel do Malajsie.
To mě fakt baví.
A chutná.
#dererwines
V květu roku 2024 se uskuteční další ochutnávání portugalských a australských vín.
První ochutnávka proběhne 16.5. od 17:00 a budeme mít klasiku - výběr z 14 různých druhů portugalských vín a 4 vína z Austrálie.
Jedno z nich získalo v březnu medaili - naše australské růžové víno
FISHBONE BLUE RUBY ROSE 2022 MARGARET RIVER získalo ocenění Prague premium Gold = Prague Wine Trophy 2024
Konečně se nám podařilo dokončit výzdobu obchodu včetně "šibenice," kterou se nakonec podařilo Dominice Dérerové dokončit. Podle mě je to celý dokonalý.
Další ochutnávka bude 28.5. od 17:00 a na ní budeme mít kromě ochutnávky vín i ochutnávku japonských jídel. V dubnu jsme měli jídla ze Sardinie a teď se vydáme za gurmánským potěšením do Japonska.
Tady je pár fotek z poslední akce a takové to určitě bude i na našich dalších akcích, kde si spolu povídají lidé, kteří se nikdy neviděli a u toho mají pocit, že se už dlouho znají.
Dnes začalo jaro.
A k jaru se hodí lehký život s lehkým vínem.
Naše první jarní ochutnávka bude zítra, 21.3.2024 od 17:00
Snad se někdo dá i do tance, protože budeme hrát trochu romské hudby.
Obchod V Podluží 2, Praha 4 už začíná vypadat jako obchod, kde se dá najít štěstí, krása i láska.
A co bude v nabídce?
Z portugalských vín je zásadní řada Guarda Rios. Takže ledňáček ve zlatém provedení a k němu zřejmě přihodím vícedruhového křížence, starou mulu - Mula Velha.
Zelená vína z produkce vinařství Aveleda jsou samozřejmostí a CG 375 ml už se na vás těší.
Je krásně orosená...
Australská vína budou zastoupena vinařstvími Fishbone Wines a Harvey River Estate s jejich prémiovými víny Rose, Shiraz a Merlot.
Doufáme, že se nám podaří naladit tu správnou jarní atmosféru a z našeho obchodu si něco pěkného odnesete.
A nezapomeňte, že je čas na jarní úklid (https://www.dererwines.cz/portugalska-kostata/)
a taky budete potřebovat květináče na ty spousty krásných kytiček!
https://www.dererwines.cz/spanelsky-kvetinac/
A kdyby snad chtěl někdo něco úplně jiného, můžeme se dohodnout na cestě do Andalusie.
https://www.ivanderer.net/hotel-derer
Těšíme se na tu akci.
V únoru byly za mého dětství ty největší mrazy.
Únor je měsíc, který by mohl být klidně z kalendáře
vynechán a to nemluvím o Vítězném únoru,
Únor - už to jméno. Je to něco, jako úmor.
Všechno zemřelo na úmoru, v únoru.
V moderní době se začal tento měsíc proslavovat tím,
že si ho lidé zvolili k očistě od alkoholu.
Dnes už i ministr české vlády, který ovšem nepije nikdy,
propaguje během tohoto děsivého měsíce vystřízlivění.
Tady ovšem hrozí, že se česká společnost podívá na tu
vládu střízlivýma očima a to by nemuselo v příštích
volbách dopadnout dobře.
Myslím si, že pokud někdo chce přestat pít, nepotřebuje
k tomu akce tohoto typu, ale pokud si někdo chce udělat
zimní očistu, aby to mohl na jaře zase rozpálit do běla,
je to jistě jeho věc.
My jsme na únor u nás v obchodě V Podluží 2, Praha 4 připravili dvě ochutnávky.
Jak stojí na přiloženém letáku, přiklonili jsme se v únoru k
čtvrtkům.
Čtvrtky jsou magické dny v týdnu, kdy už v podstatě
začíná víkend a nocí se plíží temné stíny
do barů a hospod, aby našly něco,
co by uhasilo jejich touhu po věčnosti.
Na Nový rok se u nás neudálo nic.
Nusle zmrzly a chuť na víno všechny přešla.
Až na poslední ochutnávku, která proběhla minulý týden v úterý.
Úterky budeme asi držet víc pravidelně.
Sešlo se docela dost lidí, ale důležitější bylo, že se nikomu nic nestalo.
Přišli i psi.
Byl to psí večer.
Vánoce.
Chtěli bychom je vám zpříjemnit.
Z hektického závěru roku bychom vás chtěli spíše posunout k duchovnímu rozjímání a
niternému usebrání.
K těmto aktivitám se hodí víno, které nás přivádí na lepší myšlenky, než je
lezavá zima a chlad a smrad v průchodu.
Co všechno jsme pro tento konec roku připravili budeme pravidelně zveřejňovat
tady v tomto článku, který bude, podobně jako vidíme online zprávy z války, nebo
nějakého jiného neštěstí, přinášet nové informace o tom, co se u nás děje a co by
vás, jako naše zákazníky mohlo inspirovat k něčemu dalšímu, příjemnému a osobitému.
Jako první připravila naše australská sekce dárkové vánoční balíčky.
Chcete vědět, proč si kupujeme balíček Růžový, Červený nebo Komplet.
Tady jsou odpovědi. Balíček Růžový, Červený, Červený II a Komplet mají potenciál
z poměrně nepříjemného konce roku udělat skutečný svátek.
Update 24.11. 2023
Tady se podíváme na program našeho obchodu.
Tady bije nuselské srdce posilněné portugalským a australským vínem. Tady se tvoří
historie globální revoluce s lokálními rysy oceánské vinné révy.
Tady je láska.
Update 29.11. 20:00
Pro ženu krabici portugalského vína Verde (6 lahví), kvůli kterému jsem začal prodávat víno.
Pro muže pálivou omáčku Piri Piri, která pálí tak akorát.
Knihu pro přemýšlivou hermionu, která sní o cestách vzdálených za hranice fantazie.
A koště? Když harry nebude doma, můžou se s ním potěšit úplně všichni!
Když byste to kupovali zvlášť, bude to zbytečně drahý.
A kvůli koštěti jen osobní odběr v našem obchodě V Podluží 2, Praha 4.
V Praze Vám to přivezu.
https://www.dererwines.cz/darek/
Update 12.12. 2023
Další možnost, jak potěšit příbuzné, známé i neznámé, je koupit jim voucher, ať si na
Dererwines.cz něco sami vyberou.
Zatím máme dva.
Voucher pásovec:
Ten je za tisícovku
https://www.dererwines.cz/voucher-dererwines-1000-kc/
Tenhle voucher "pásovec" má v sobě potenciál brazilského středozápadu, kde se
pásovci dokáží bránit nebezpečným lidem.
Příběh o farmáři, který vystřelil na stočeného pásovce a kulka se odrazila přímo
do jeho hlavy, je známý.
Umožněte vašim drahým lepší osud a kupte jim voucher v hodnotě tisíc korun, ať
si něco na Dererwines vyberou a udělají si radost.
Voucher velryba:
Ten je za dva tisíce.
https://www.dererwines.cz/voucher-dererwines-2000-kc/
Tenhle voucher (velryba) je pro všechny, kteří mají rádi velikost.
Monumentálnost a sílu.
Sílu kosatek, které v Gibraltarském průlivu ničí rybářské lodě a sílu
vorvaňů, kteří se na to zdálky dívají a usmívají se.
Na podzimu je nejkrásnější jít se projít do lesa, cestou se stavit v hospodě na pár piv s kávou a potom
se vracet temnou a chladnou noční krajinou domů.
Ale to jsem odbočil... chtěl jsem vlastně napsat, co je u nás nového.
1. Obchod už je připraven, opraven - proběhla už první veřejná ochutnávka a chystá se druhá
na 24.10.2023 zase od 18:00 do 20:00 na adrese V Podluží 2, Praha 4, Nusle.
Další akce proběhnou velmi pravděpodobně následovně.
28.11., 5.12., 12.12. a 19.12., což bude taky závěrečný mejdan.
Potom bychom měli mít otevřeno od listopadu asi tak tři dny v týdnu, mezi 15:00 a 19:00 pro výdej vína
nakoupeného přes internet, nebo pro přímý prodej spojený s ochutnávkou.
2. Nové podzimní slevy jsou samozřejmostí. Sám si od sebe občas nějakou láhev koupím a ty poměry
cena/výkon mě nepřestávají překvapovat.
3. V sekci pochoutky se nově objevily voucher na ubytování ve španělské Andalusii a andaluské
Kamarádka je při poslední ochutnávce označila za ohavné, s čímž tedy nesouhlasím, ale v dnešní době
je přeci možné všechno a na všechno je možné mít jakýkoliv názor.
Ale fakt je, že mi předtím taky vyčinila, že mám kalhoty špinavé od toho, jak na mě skákal pes.
Je to prostě Svět na konci,
#dererwines
Do dveří vchází žena s dítětem.
Stojíme za barem a díváme se na ní, ona se dívá na nás.
"Kde to jsem?" říká.
Připadá mi to metafyzický - někdo se někam životem přenese a potom se musí zeptat, kde je.
"Máme tady ochutnávku našich vín," říkám.
"Aha," pronese žena a říká, že se ještě staví. Nakonec se skutečně staví a koupí si víno.
Přichází další lidé, přátelé i cizí.
Rozlévám víno a lidé si čtou popisky u lahví.
Před obchodem je stůl. kde stojí postarší žena a ptá se mě, co se tady děje.
Říkám, že děláme ochutnávku a jestli si taky dá.
Říká, že určitě a podruhé říká taky určitě a potřetí si taký dá, potom teda poděkuje a odejde.
Je to legrační. Normálně člověk zkusí nějaký víno a to, co mu chutná, si koupí.
Ale je to jedno, je to poprvé a je to legrační.
V místnosti se najednou nedá hnout.
Příchází kamarád, dává si víno a potom si kupuje lahev a taky brazilsko-portugalské koště.
Chvíli si před obchodem povídáme. Potom odchází a radostně vykračuje na tramvaj.
V jedné ruce vítězoslavně třímá láhev a v druhé koště.
Lituju, že jsem si ho nevyfotil.
Muž se psem, žena s matkou, otec se ženou, mladí manželé, staří manželé, kamarádi...
Je hezký, jak to místo, který roky nebylo v naší ulici k ničemu, rychle pookřálo a naplnilo lidskou aktivitou.
Kamarád pomalu odchází, bere si věci a loučí se. Je to smutné, ale život je těžký.
Najednou vidím, jak se vrací...
"Venku mi řekli, abych se vrátil. Je potřeba všechno dopít...!" říká a já mu radostně dolévám z jedné z
otevřených lahví, které zůstaly po ochutnávkové akci plné.
Dopadlo to výborně a další taková akce bude koncem října.
Je potřeba se důsledně zamyslet nad vánočními dárky.
Severní Alentejo je esence portugalského vnitrozemí.
Kopečkatá krajina je stereotypně vyprahlá a zarostlá nízkými korkovníky a borovicemi, které krásně voní.
Někdy mám pocit, že voní prostě jen ta zem. Ten prach cesty a červená skalnatá šotolina voní sluncem a
kombinací sušených bylin a borovicového pylu.
Do vinice Esporão se uhne z hlavní silnice na prašnou cestu a člověk se hned octne mezi nikde
nekončícími vinicemi. Je to jako moře vína, které klidně a spořádaně stojí, občas se zavlní, jak
se mezi srovnanými řadami vinné révy prožene teplý vítr.
Staré vinařství je zavřené, tak přelezeme nízkou kamennou zídku a ochutnáme tmavé malé kuličky ovoce.
Nedá se to jíst.
Nevím, co jsem čekal, ale víno určené pro výrobu nápojů je tuhé, plné drobných peciček s minimem dužiny.
Ale je sladké. Kdyby mi semínka nekřupala mezi zuby a kůže se dala rozkousat, docela by se to i jíst dalo
Pokračujeme k další části vinařství.
Nad jezerem se rozkládá moderní budova, kde si můžete dát oběd, koupit víno a jít se projít do vinice
mezi jednotlivými odrůdami.
Tohle je těžké červené víno, žádná lehká zábava, ale seriózní práce. Ceny už jsou vyšší, než u vína Verde,
ale ta síla je v tom víně cítit.
Síla Portugalska, která v určitém období objevila svět.
https://www.dererwines.cz/esporao/
Přijeli jsme na farmu Ravasqueira, v portugalském vnitrozemí, asi hodinu cesty od Lisabonu.
Opravené budovy s citem pro portugalskou modrou, zely prázdnotou.
Nikde nikdo nebyl.
Jenom o kousek dál, někde v lese za vinicí, se ozývala střelba.
"Má asi home office, tak si šel zastřílet. "
Přišlo mi to jako pravděpodobný vysvětlení situace.
Dostal jsem taky chuť na home office. kde bych si mohl zastřílet. Potom jsem tu myšlenku zahnal,
jako opravdovou blbost, kterou bych mohl udělat.
Velká borovice stojí uprostřed plácku mezi budovami a v průjezdu jedné budovy je opravený starodávný
dřevěný vůz naložený sudy.
Čekám, že odněkud vyjde opálený černoch v bílých kalhotách, vezme mýho koně za ohlávku a s úsměvem
ho odvádí do stájí.
Je to flashback do Brazílie.
Potřesu hlavou.
Nakonec se otevřely dveře jedné z budov a vyšel mladý muž.
"Jo, jasně. To jste vy."
"Ano, to jsme my."
Tahle věta mi nabídla vítězný slogan příští Babišovy kampaně... Zase jsem musel potřást hlavou.
Proč mě furt napadaj jenom samý blbosti.
Přišli jsme na vinici.
Střílení bylo slyšet víc a do něho se míchal hluk způsobený množstvím ptactva. Bylo mi ale divný,
že jsem nikde žádné ptáky neviděl.
"Co to střílení?"
"To je na stroj na plašení ptáků,"
"Aha, ale co je potom to strašný množství ptáků, který jsou tady všude slyšet."
Mladý muž se otočil a usmál se.
"To je taky stroj na plašení ptáků."
Překvapeně jsem si uvědomil, že tady mají skutečně ptáky pořešený. Video.
Díval jsem se přes vinice, zalité poledním portugalským sluncem a zahlcené hlukem proti ptákům.
"Dál máme lesy, pěstujeme tam korkovníky. Děláme si svoje zátky. Máme taky sedm umělých jezírek,
takže máme svojí vodu. Je to tady docela hezký, když se jdeš projít."
Tomu jsem rozuměl.
To místo mělo svojí historii i svojí specifickou krásu korkovníků, vinic, jezírek a tmavomodře konturovaných domů.
Vzal nás do jednoho.
Původní majitel sbíral vozy, tažené koňmi. Po závodech, veselkách nebo hospodách.
Když jsem kolem těch vozů procházel a díval se na vymoženosti, jako byla například ruční brzda,
nebo gumové kolo, hned mě napadlo, že moje auto by mohlo být za padesát let taky vystaveno kdesi.
"Toto je auto, do kterého se lila výbušná kapalina a dokázalo vyvinout pořádnou rychlost," bude
říkat neznámý budoucí průvodce a lidé se budou uchechtávat a říkat si, že ty věci, které si oblíbila ta
dávná generace jejich dědků, byly fakt legrační.
Zase jsem se musel z přemítání vrátit do reality.
Přede mnou stály čtyři sklenice a na stole se objevily oříšky k vínu.
Ochutnali jsme ty vína všechny a jedno z nich, který si teď ovšem nepamatuju, bylo přesně to dokonalý.
Ta sametová, kulatá chuť portugalské půdy, vína, ostružin, malin a větru.
Nechal jsem to chvíli vzadu na jazyku a nemohl jsem se tý chutě nabažit.
Můžete to taky zkusit, ale musíte zavřít oči.
https://www.dererwines.cz/guarda-rios-gold-edition-2020/
